Na MŠMT byly představeny výsledky šetření Eurostudent

Centrum pro studium vysokého školství prezentovalo na MŠMT hlavní výsledky dotazníkového šetření studentů vysokých škol Eurostudent VII. Jednalo se o data za Českou republiku, šetření je však mezinárodní a konalo se již posedmé téměř ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru.

Více informací

Centrum pro studium vysokého školství prezentovalo na MŠMT hlavní výsledky dotazníkového šetření studentů vysokých škol Eurostudent VII. Jednalo se o data za Českou republiku, šetření je však mezinárodní a konalo se již posedmé téměř ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru.

Seminář určený zástupcům vysokých škol a studentům zahájil náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum Pavel Doleček. Zdůraznil význam centrálně organizovaných evropských šetření, která umožňují kromě srovnání v čase i mezinárodní komparaci. Uvedl, že ministerstvo využívá zjištění Eurostudenta jak při strategickém plánování, tak při návrhu legislativy: „Například v současné době připravovaný návrh novely zákona o vysokých školách obsahuje úpravu přestupů mezi studijními programy, což je reakce na volání po větší flexibilitě vysokoškolského studia, nebo rozšíření okruhu příjemců sociálního stipendia, což je krok k zpřístupnění studia nadaným uchazečům z chudších rodin. Připravovaný Strategický záměr pro oblast vysokého školství pak formuluje řadu opatření v oblasti rozvoje kompetencí studujících, vazby studia na praxi, posílení profesního profilu a obecně kvality výuky.“

Na semináři se také řešil vysoký podíl studujících, kteří při studiu pracují, příčiny tohoto stavu a reakce vysokých škol. Účastníci upozornili na to, že je v mnoha případech možné pracovní zkušenosti studujících propojit se studiem, podporovat studenty při hledání práce v oboru a využít pracovní zkušenost k propojení znalostí studentů s reálnými problémy praxe. Dále se diskutovalo o nízké jazykové vybavenosti studentů vysokých škol, kdy například v navazujícím magisterském studiu více než pětina studujících hovoří jen svým mateřským jazykem. Účastníci se shodli, že vysoké školy jsou spoluzodpovědné za jazykovou úroveň svých absolventů, a to i z důvodu velkého tlaku zaměstnavatelů, pro které jsou znalosti cizích jazyků klíčovým požadavkem. Vysoké školy proto do studijních programů zařazují čím dál více předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zejména v angličtině.

V závěrečné panelové diskuzi o těchto tématech hovořil děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer, děkan Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Roman Čermák, vedoucí oddělení pro vzdělávání rektorátu Univerzity Pardubice Ondřej Prusek a předseda Studentské komory Rady vysokých škol Giancarlo Lamberti.

Zdroj: MŠMT

Sdílejte s námi vaše know-how

Přidejte se k nám na cestě za budoucností podle našich představ

Připojte se

Spolupracujeme