Výzkumné organizace mají dostat více peněz na rozvoj

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum dnes podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Více informací

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum dnes podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Signatáři memoranda jsou premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR (AV) Eva Zažímalová a šéf České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dnes řekl, že instituce díky změně získají větší jistotu. „Je tam víc prostoru pro tvůrčí práci a méně nejistoty pro výzkumné organizace ve smyslu, že musí jenom soutěžit a papírovat,“ řekl ministr ohledně změny. Pokud by postupný růst nedovolil stav státního rozpočtu, ukrojilo by se z účelové podpory výzkumu – tedy peněz, o které výzkumníci soutěží. Ze státního rozpočtu půjde nicméně příští rok na vědu, vývoj a inovace dosud rekordních 37 miliard korun a částka má růst i v dalších letech.

Zažímalová po podpisu memoranda řekla, že je příslibem stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci. Akademie věd si podle jejích slov v současnosti musí zhruba 60 procent rozpočtu vysoutěžit v grantech. „Nic proti soutěži, ale pokud to dělá podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci v tom smyslu, že se ti nejlepší lidé neustále věnují administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na tu tvůrčí práci zbývá málo času.“ Podotkla, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například vědeckých ústavů Maxe Plancka v Německu, činí institucionální podpora 70 až 80 procent rozpočtu. AV původně usilovala o pětiprocentní meziroční nárůst. „Kdyby k tomu došlo, tak bychom úrovně 65 – 70 procent, teď mluvím jen za akademii věd, dosáhli za 10 roků. Pokud to budou čtyři procenta, tak to bude za nějakých 13 až 14 roků.“

V textu memoranda je zmíněno také to, že se zástupci vědecké sféry mají podílet na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce i spolupráce s podnikatelským sektorem, postupném zavádění systému hodnocení podle Metodiky M17+ či podpoře polytechnického vzdělání. Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu z roku 2017.

Foto: ČTK

Sdílejte s námi vaše know-how

Přidejte se k nám na cestě za budoucností podle našich představ

Připojte se

Spolupracujeme